Boris Mysliveček se narodil 1. 1. 1948 v Brně. Již během studií na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně (1964–1968, prof. Dalibor Chatrný) převažoval nad ostatními zájem o knižní a plakátovou tvorbu a scénografii. V roce 1967 se jako výtvarník spolupodílel na programech tehdy vzniklého Divadla Husa na provázku. 1968–1970 vojenská služba, v letech 1970–1982 práce rekvizitáře v Československé televizi, plakáty, programy a scénografie pro Divadlo na provázku, Slovácké divadlo v Uherském hradišti, Horácké divadlo v Jihlavě, pro divadlo v Opavě a pro Vinohradské divadlo v Praze, Divadelní studio JAMU, Divadelní studio Jindřicha Skřivana, Komorní operu Miloše Wasserbauera, Loutkové divadlo Radost v Brně, Malé divadýlko tamtéž. V osmdesátých a devadesátých letech práce pro Brněnské veletrhy a výstavy, realizace v architektuře. Od roku 1982 po odchodu z televize práce ve svobodném povolání. V letech 1978–1982 také výtvarná práce na tématických koncertech rockových skupin progres 2 a Synkopy. Od devadesátých let zejména práce v knižní grafice pro nakladatelství Atlantis, Host, Jota, nakladatelství University Jana Evangelisty Purkyně (nyní Masarykovy), Větrné mlýny, Zvláštní vydání, navazující na grafické řešení časopisů Opus musicum (1975–1980, 1982–1998), Host (1989–1997), Komunikace (1993). Grafický styl Masarykovy univerzity (2000). Pravidelná účast na Bienále užité grafiky a vizuální komunikace Brno, několikrát ve Varšavě a v Lahti, Monsu, Paříži aj. Společné i samostatné výstavy. Řada ocenění. Člen Sdružení Bienále Brno, Sdružení Q a TDC.



Pro nakladatelství Atlantis navrhuje Boris Mysliveček obálky a grafickou úpravu pro „pastelovou řadu“ České prózy a esejistiky, pro dílo Güntera Grasse, svazky Milana Kundery, řadu Pamětí, dílo Ezry Pounda, Spisy Zdeňka Rotrekla, řadu Studánky, řadu Thesaurus absconditus, Spisy Jana Trefulky a Spisy Ludvíka Vaculíka; je autorem obálek k dílu L. F. Célina (autorem grafické úpravy je Vladimír Nárožník) a autorem obálek a grafické úpravy k desítkám knih, jež vyšly mimo ediční řady.



24. 5. 2019 Jan Hrnčárek, Ferdinand Céline, cesta na konec noci: „Třešničkou na dortu je perforovaný knižní přebal, v němž je jednotně pojato celé česky vydané Célinovo dílo, a který považuji za jeden z vůbec nejhezčích přebalů v prostředí česky vydávané prózy.“