6. října 2022 vyšel třináctý svazek ve Spisech Güntera Grasse
Setkání v Telgte
Povídka
Děj povídky se odehrává v roce 1647 poblíž Osnabrücku, kde se právě dojednávají podmínky míru, který vešel do dějin jako mír vestfálský. Námětem je fiktivní setkání sedmnácti německých barokních básníků a spisovatelů, kteří jsou představeni skutečnými jmény i díly, ale jež autor vybavil ze své fantazie povahovými rysy, názory a způsoby jednání a dotvořil je do plných, svérázných literárních postav. Básníci předčítají ze svých děl a v diskusích řeší poetologické problémy i osobní spory a animozity, ale posléze nad tím vším u nich převládne téma války a otázka, do jaké míry může, či zda vůbec má literatura — coby pouhé „krásné zdání“ — zasahovat do reálné politiky. Přítomní literáti se o to alespoň pokusí. — Do tohoto historického obrazu se ovšem nenásilně, nenápadně, ale pro Grassovy současníky snadno rozpoznatelně prolíná lehce ironický obraz známé Skupiny 47, jež se poprvé sešla přesně o 300 let později, těsně po konci války, která byla pro Německo i Evropu ještě ničivější než ta třicetiletá. V tomto prolínání Grass znovu prokazuje svou virtuozní schopnost parodie a parafráze i čtenářsky přitažlivé humorně-vážné hry s fatálními událostmi dějin. Díky své nevyčerpatelné fabulační vynalézavosti, ale také díky mimořádně důkladné znalosti dobových reálií zde Günter Grass podal tak živý, plastický a při vší fantazijnosti tak věrohodný obraz barokní doby, pro jaký bychom v německé poválečné literatuře stěží hledali obdobu.
The translation of this work was supported by a grant from the Goethe-Institut.
Překlad této knihy podpořil Goethe-Institut.
Související knihy
O konečnosti
Poslední kniha, kterou Günter Grass dopsal a sám ještě připravil do tisku, vyšla několik měsíců po jeho smrti († 13. dubna 2015) a je vskutku důstojným „kšaftem“ — loučením se světem, s literaturou, a především se životem.
Jako rak
Novela
V novele Jako rak oživil Grass tragédii, k níž došlo jedné mrazivé lednové noci roku 1945. Sovětská ponorka tehdy v Baltském moři potopila loď Wilhelm Gustloff, na níž před sovětskou armádou prchaly tisíce německých civilistů.
Kočka a myš
Novela
Novela Kočka a myš (1961) je druhým dílem a svorníkem Grassovy Gdaňské trilogie, jejíž krajní pilíře tvoří velké romány Plechový bubínek (1959) a Psí roky (1963).
V roce 1967 podle této knihy natočil režisér Hansjürgen Pohland stejnojmenný film.
lokální umrtvení
Román
Zápletka románu, odehrávajícího se převážně v roce 1967, spočívá na typicky grassovském groteskně-drastickém nápadu: gymnazista Scherbaum chce před berlínským hotelem Kempinski veřejně upálit svého jezevčíka, aby šokoval a vyburcoval saturovanou konzumní společnost...
Mé století
Sto příběhů, ke každému roku uplynulého století jeden.
Román Platejs v pořadu České televize U zavěšené knihy 18. 11. 2015
Platejs
Román
Nevyčerpatelnou fabulační vynalézavostí, širokou škálou jazykových a stylistických prostředků i hlavním dějištěm navazuje román Platejs, vydaný roku 1977, na „gdaňskou trilogii“ z přelomu 50. a 60. let (Plechový bubínek, Kočka a myš, Psí roky).
Plechový bubínek
Román Plechový bubínek z roku 1959, kterým se Grass proslavil po celém světě, byl přeložen do mnoha jazyků a také zfilmován.
Při loupání cibule
Grassova autobiografie revokuje — na hranici autentického dokumentu a fikce — skutečné události, jež známe z jeho uměleckých textů, především z „gdaňské trilogie“. Poutavé vyprávění s výraznými postavami, pointovanými příběhy, psané grassovsky hravým stylem, je vážným, upřímným svědectvím o době a společnosti, v níž autor žil.
Příběhy z temné komory
Kniha částečně navazuje na předchozí autobiografii Při loupání cibule. Je stylizována jako kritické vzpomínání osmi vypravěčových dospělých dětí (pocházejících od čtyř matek) na ne vždy lehké dětství s otcem – slavným spisovatelem, pro nějž bylo dílo vždy důležitější než rodina.
Psí roky
Závěrečný díl Grassovy slavné Gdaňské trilogie, kterou tvoří román Plechový bubínek (1959), novela Kočka a myš (1961) a román Psí roky (1963).
Širé pole
Román Širé pole. Životní příběh neúspěšného spisovatele a spolupracovníka Státní bezpečnosti před pádem NDR i po něm spojuje autor s příbuznými situacemi dávnější německé historie.
Žabí lamento
Satirická próza Žabí lamento o Německo-polské hřbitovní společnosti se odehrává na přelomu 80. a 90. let 20. století.
Videozáznam z večera
„Unesený Západ
Milana Kundery,
v českém překladu
Anny Kareninové“,
který se konal 19. června 2023 ve Francouzském institutu v Praze
