
Svět románů Milana Kundery
Obsáhlý literárněvědný esej o dílech Milana Kundery a světových ohlasech na tato díla. Druhé, upravené a rozšířené vydání. Kniha byla přeložena do němčiny, francouzštiny, španělštiny, italštiny, maďarštiny a korejštiny.
Na záložku autor napsal: Mým oborem je od mládí filozofie a estetika. Až četba Kundery, a později Kratochvila, Topola a dalších českých romanopisců mne přivedla k literární kritice. Snad něco z toho okouzlení ulpělo i na této knize. Čtení románů Milana Kundery bylo pro mne vždy velkou radostí a hlubokým zážitkem. Cílem mé knihy o jeho díle, cílem možná velmi neskromným, je pokus sdělit tuto radost čtenářům, naočkovat čtenáři zvědavost, jak jsou jeho romány vystavěny, v čem spočívá tajemství jejich obliby nejen v Evropě, ale po celém světě. V poslední době jsme mohli číst úvahy o tom, že doba románu nenávratně skončila, že nastal věk autentické literatury, věk deníků, zpovědí a pamětí. Dílo Milana Kundery tuto skepsi popírá tím nejúčinnějším způsobem, vyvrací ji uměleckým činem. Jeho sedm velkých románů, jeho tři romány další, jeho knihy esejů, to je autorský výkon, který naplňuje obdivem. Ve své knize se pokouším pohlédnout na Kunderovo dílo v jeho celku, pojmenovat jeho uměleckou osobitost a přitažlivost. Chci být čtenáři přátelským průvodcem po Kunderově románovém světě, který je v nakladatelství Atlantis čtenáři zpřístupňován krok za krokem v autorizovaném českém znění.
V recenzi na první vydání knihy Jiří Kratochvil napsal:
(...) Chvatík, jak zdůrazňuje, nepsal svou monografii pro literární teoretiky, ale pro běžné čtenáře Kunderova díla. Snažil se tedy obejít bez zaumného odbornického jazyka a pokusil se o čtivého průvodce Kunderovými romány, o interpretaci, jež má bezmála románovou fabuli a epický tah. (...)
Chvatík zapojuje Kunderovo dílo do evropského románového kontextu a zároveň do kontextu strukturalistického myšlení a upozorňuje na to, jak se Kunderova poetika románu setkává s estetikou pražské strukturální školy. Takže jeho monografie je i názorným průvodcem současnou teorií románu a současnými strukturalistickými interpretačními postupy. I při čtenářské přístupnosti svého výkladu se Chvatík nezříká základních pojmů teorie prózy (sémantické gesto, narativní situace, narativní maska, erinnernde a irinnerte, point of view, rozdíl mezi mozaikovitou narativní strukturou a polyfonní kompoziční strukturou atd.), ale pracuje s nimi tak, že je to naprosto srozumitelné i laickému čtenáři. Rozsáhlý poznámkový aparát v závěru knihy pak Chvatíkův výklad zapojuje do dalších a dalších kontextů, aniž těmito relacemi zatěžuje vlastní text. Samostatná kapitola je věnována i Kunderovu francouzsky psanému Umění románu (nezaměňovat s Kunderovou vančurovskou monografií téhož názvu, vydanou v Praze v roce 1960), které je zde citováno v přesných, Kunderou autorizovaných překladech.
Ale pro českého čtenáře jsou snad nejdůležitější pasáže objasňující původ několika nedorozumění nad Kunderovými romány v souvislosti s převládající (a u nás i oficiálně preferovanou) realistickou tradicí prózy. A tady mě také Chvatíkův esej nejvíc zaujal, protože už není jen kunderovskou monografií, ale i obhajobou nerealistické tradice, tradice neiluzivní prózy, té ponorné řeky české literatury. (...)
Jiří Kratochvil: Víc než kunderovská monografie. In: Tvar, 16. 6. 1994.
Související knihy
Kniha smíchu a zapomnění
Román s doslovem Sylvie Richterové a Poznámkou autora
Poprvé vyšla Kniha smíchu a zapomnění ve francouzském překladu v roce 1979 v Paříži u Gallimarda, v roce 1981 česky v Kanadě v nakladatelství Sixty-Eight Publishers.
Sedm svazků esejů Milana Kundery
Můj Janáček, Zneuznávané dědictví Cervantesovo, Kastrující stín..
Můj Janáček; Zneuznávané dědictví Cervantesovo; Kastrující stín svatého Garty; Nechovejte se tu jako doma, příteli; Slova, pojmy, situace; Zahradou těch, které mám rád; O hudbě a románu.
7. října 2022 vyšlo Nevědění Milana Kundery v Supraphonu jako audiokniha, režie Naďa Dvorská, čte Radúz Mácha
Nevědění
Román v překladu Anny Kareninové a s doslovem Sylvie Richterové
Nevědění, předposlední román Milana Kundery napsaný francouzsky, vychází v českém překladu Anny Kareninové.
Miloš Štědroň v Mozaice ČRo: Pět zastavení. Stravinský a Schönberg v pojetí Milana Kundery
O hudbě a románu
Sedmý svazek esejů Milana Kundery se jmenuje O hudbě a románu.
21. prosince 2019 premiéra Ptákoviny v Klicperově divadle v Hradci Králové
Ptákovina
Divadelní hra
Divadelní hra z roku 1968, s úvodním textem Milana Kundery Autor se ptá autora.
Slavnost bezvýznamnosti
Román v překladu Anny Kareninové a s doslovem Sylvie Richterové
Slavnost bezvýznamnosti, poslední román Milana Kundery napsaný francouzsky, vyšla v českém překladu Anny Kareninové.
Miloš Štědroň v Mozaice ČRo: Pět zastavení. Milan Kundera — SLOVA
Slova, pojmy, situace
Autor píše na záložce: „Tato malá knížka je složena z různých krátkých zamyšlení nad lidskými situacemi, tak jak jsem se o to snažil já sám (první část Slova), ale zejména umění románu během celých svých dějin (druhá a třetí část: Pojmy a Situace).“
Miloš Štědroň v Mozaice ČRo: Pět zastavení. Milan Kundera muž tří talentů
Zahradou těch, které mám rád
Šestý svazek esejů Milana Kundery se jmenuje Zahradou těch, které mám rád.
Texty této knihy autor napsal a publikoval v letech 1989-2008. Spolu s jinými úvahami vyšly v knize Une rencontre (Gallimard 2009).
Tři romány Milana Kundery
Žert, Život je jinde, Valčík na rozloučenou
„Když jsem se tehdy díval zpátky na své tři romány, jevily se mi jako uzavřený celek: román deziluze — Žert; román iluze — Život je jinde; a román po deziluzi — Valčík na rozloučenou.“
Milan Kundera: Poznámka autora [Paříž 1997] v románu Valčík na rozloučenou, Atlantis 2008, s. 238.
Život je jinde
Román s doslovem Clauda Roye a Poznámkou autora
Poprvé vyšel román Život je jinde ve francouzském překladu v roce 1973 v Paříži u Gallimarda, v roce 1979 česky v Kanadě v nakladatelství Sixty-Eight Publishers.
Svět románů Milana Kundery
Obsáhlý literárněvědný esej o dílech Milana Kundery a světových ohlasech na tato díla.
Kniha je rozebraná. Můžete si ji půjčit v knihovně nebo zadat požadavek v antikvariátu.
Kniha vzpomínek a příběhů
Vzpomínková knížka, o lidech nejbližších i o osobnostech české kultury.
Jakub a jeho pán
Pocta Denisi Diderotovi o třech jednáních
Hra Jakub a jeho pán, znamenitá a úspěšná variace na Diderotův román Jakub fatalista.
Miloš Štědroň v Mozaice ČRo: Pět zastavení. Milan Kundera a jeho jedinečné postřehy ze světa hudby
Kastrující stín svatého Garty
Třetí svazek esejů s názvem Kastrující stín svatého Garty je věnován Franzi Kafkovi.
Miloš Štědroň v Mozaice ČRo: Pět zastavení. Janáček v pojetí Milana Kundery
Můj Janáček
První svazek esejů s názvem Můj Janáček obsahuje tři Kunderovy texty o Janáčkovi, které vznikly ve Francii mezi rokem 1991 a 2004.
Nechovejte se tu jako doma, příteli
Čtvrtý svazek esejů s názvem Nechovejte se tu jako doma, příteli obsahuje dva texty, jejichž společným tématem je zamyšlení romanopisce nad romanopiscem.
Podívejte se na videozáznam pořadu Můj Milan Kundera, který se konal 25. září 2021 na veletrhu Svět knihy; záznam začíná až na 9:35 ;-)
Nesmrtelnost
Román s doslovem Sylvie Richterové a Poznámkou autora
Román Nesmrtelnost, který vyšel poprvé ve francouzském překladu v roce 1990 u Gallimarda, vyšel v roce 1993 česky v Atlantisu.
Nesnesitelná lehkost bytí jako audiokniha, čte Jiří Bartoška
Nesnesitelná lehkost bytí
Román s doslovem Květoslava Chvatíka a Poznámkou autora
Poprvé vyšel román Nesnesitelná lehkost bytí ve francouzském překladu v roce 1984 v Paříži u Gallimarda, v roce 1985 česky v Kanadě v nakladatelství Sixty-Eight Publishers.
Směšné lásky
Povídky s doslovem Jiřího Opelíka a Poznámkou autora
Směšné lásky — sedm povídek, jejichž námětem je láska zasazená do komických souvislostí, anebo spíš to, co lidé v komických souvislostech pokládají za pokus o milostný vztah.
Valčík na rozloučenou
Román s doslovem Elisabeth Pochody a Poznámkou autora
Román Valčík na rozloučenou.
Zneuznávané dědictví Cervantesovo
Druhý svazek esejů s názvem Zneuznávané dědictví Cervantesovo obsahuje dva texty věnované umění románu.
Žert
Román s doslovem Zdeňka Kožmína a Poznámkou autora
Román Žert, podle nějž natočil režisér Jaromil Jireš v roce 1968 stejnojmenný film.